1. Tábor Jámy 2008
1. den nových přátel a Zelené hory
Po úžasné cestě přeplněným vlakem jsme vystoupili ve Žďáře n. Sázavou, kde nás ráčila poctít svoji návštěvou Faraonova služebnice s fialovými vlasy. Předala nám důležité vyhlášení, které jsme si ovšem směli přečíst až po zdolání tisíce schodů vedoucí na Zelenou horu. Cesta na Zelenou horu (dále jen ZH) vedla džunglí, takže jsme všichni mohli pěkně zakoušet velkou moc paní Kopřivy atd. Na hoře jsme posvačili naše rozteklé a zmačkané zásoby a lidově řečeno-vyprázdnili měchýře :o) Potom následovalo rozdělení do skupinek, ve kterých se dobrou půl hodinku vymýšlely chvalozpěvy pro óó óó nášeho velkého Faraona. A protože jsme na táboře měli salesiánského provinciála –otce Františka- využili jsme jeho velké moci a měli „soukromou“ mši přímo v kostele sv. Jana Nepomuckého. A to byla, vážení, bomba!:o) Příjezd na faru proběhl bez větších zmatků- každý se ubytoval, vyházel z batohů svoje věci- ne, tak to nebylo. Děti si věci opravdu nevyházely, ale krásně uklidily do skříní a poliček:o) Vážně! O to horší byla první noc..některé děti totiž ne a ne pochopit význam slova „ticho“ a taky systém večerky:o)
2.den pyramid a Egyptských ran
Po rozcvičce v terénu se celý tábor přemístil do nedalekého lesa, ve kterém ve svých skupinkách stavěly pyramidy. To, co děti dokázaly postavit za takovou krátkou dobu bylo neuvěřitelné! Hned v úterý děti mohly zažít něco neobvyklého- polit si svého vedoucího:o) Využili jsme krásného počasí a hráli hru, ve které děti se zavázanýma očima hledaly podle zvláštních zvuků jednotlivé vedoucí. Když je našly, mohly je ke svému velkému potěšení polít vodou:o) No a jak to tak bývá- po hře přišla vodní válka! Také nás ještě stihnul navštívit velký a mocný Faraon a děti mohly shlédnout scénku o Mojžíšově rozhovoru s Faraónem, kterým varoval před ranami, které Bůh sešle na egyptský lid, jestliže nepropustí Izraelský lid. Posléze následovala hra na motivy 10 ran Egyptských. Noc byla opět rušnější. Vedoucí si z neznámého důvodu mysleli, že děti večer po předchozí noci bdění přímo spadnou do postele a bude klid. …skutečnost byla ovšem mnohem jiná:o)
3.den - Noční hry a mše v terénu
V prvních pár minutách třetího dne-to znamená těsně po pulnoci, vedoucí vzbudili děti a šlo se v hábitech a se zavázanýma očima pěkně ruku v ruce za nočním zážitkem. V určitém okamžiku si šátky mohli zdělat a dále pokračovat po světélkách. Ty je dovedly k místu, kde se mohly pohodlně usadit a užívat si velké podívané – tak zvané FIRE SHOW. Na kopci se před jejich očima objevila postava která dělala neuvěřitelné věci s ohněm. Po této náramné podívané musel každý zdolat něco jako stezku odvahy. Úkolem bylo dojít na kopec , podepsat se „krví“ mezi Izraelský lid a dále putovat několik desítek metrů sám po cestě vyznačené svíčkami. Odtud po skupinách putovali do teplých postýlek:o) Ráno se samozřejmě stávalo později a celkový program byl volnější. Dopoledne jsme vyrazili na louku a hráli hry jako živé pexeso, mrazíka ..odpoledne si děti mohly vybrat podle svého gusta workshop, který se jim zamlouval- hraní fotbalu, dělání deníčku a navlíkání korálků, hraní stolních her…
Zvláštním bodem dne byl oběd- na stolech se objevily křepelky a nebeská mana! Panečku, to byla ale mamka! A večer? Ten byl úžasný! A proč? Představte si být na kopci obklopeným zlatým obilím a kolem dokola jen krásná příroda, zapadající slunce a první hvězdy..a při té příležitosti jsme mohli slavit mši svatou. Nádhera!
4.den - Loučení a přednášení desatera
Hned z rána se s námi otec František musel rozloučit:o/ Dopoledne jsme vyšli skoro k tomu kopci, kde předchozí den byla mše..a tam se po skupinách doslova přenášelo Desatero:o) A aby to nebylo tak lehké- přenášelo se to původní, nezkrácené, uvedené v Druhé knize Mojžíšově. Ovšem nejvtipnější na té hře bylo to, co děti opravdu napsaly:o)
Nedá se říct, že by u hry vydrželi až do konce všichni..a tak odpadlíci předváděli svoje akrobacie a Megy je fotila:o)
5.den - Přehlídky egyptských hábitů
Ráno se děti promenádovaly ve svých krásných egyptských šatech po celé vesnici a pak hrály v lese bojovku. Jejich průvod přes vesnici sklidil značné ovace mezi domorodci:o)
Odpoledne bylo –dá se říc- „freestylové“ ..takže si děti třeba jako mravenci v mraveništi běhaly po hřišti..někteří leželi v trávě, někteří lezli do nebeských výšin a někteří hráli fotbal. Večerní „slovíčko“ měla Alča – pro starší, a Lenička –pro menší. Myslím, že z mého nezaujatého pohledu fotografa byly obě strany spokojené:o)
6.den - Oslava pokladu
Závěrečný sobotní den se hrála velká ..ooobrovská celodenní hra! Skupinky se svou stařešinou (vedoucím) běhaly jako divý po celých Jámách a plnily více jak 10 úkolů. Jen pro přiblížení atmosféry- byla zima, poprchalo a sluníčko ani za mák nesvítilo. Jeden z úkolů bylo třeba řvát před obchodem „BUMČIKYBUM“ a nebo oběhnout kostel s toaletním papírem , aniž by se roztrhnul .Po splnění všech úkolů jim byl předán zašifrovaný vzkaz v cyrilici ..který ukrýval název místa , kde se skrýval ten velký a toužebně očekávaný poklad!
Večer jsme oslavovali, jednak na děti čekala obrovská hostina –prostě žranice jako blázen, a za druhé si mohly své vydřené šekely směnit za nějakou knihu, omalovánky atd. v závěrečném trhu. Na přání dětí byla ještě po hostině diskotéka.:o)
Večerka původně neměla být, ale když o půl jedné ráno někteří jedinci ještě skotačili na chodbě a psali vzkazy-musela se vyhlásit. Vedoucí si samozřejmě tak , jako každý den, udělali svoje kolečko a s radostí a úsměvem líčili svoje pocity z celého tábora.
7.den útěku do svých domovů
Světe div se-ráno se nikomu nechtělo z postele:o) Ale protože Štěpán dětem pěkně zahrál, hned se jim líp vstávalo. Někteří po ránu trošku panikařili s balením..ale to všechno přešlo a byl k tomu stanoven speciální čas. No a protože byla neděle, tak jsme ráno zašli vedle k sousedům- do kostela:o) Místní farář- otec Habrovec s námi potom poobědval
No a to už se blížilo k druhé hodině..a před farou zastavil modrý bus, který nabral dětí..a jelo se domů…čímž byl tábor-minuta ticha prosím- ukončen.