K zamyšlení

Na nezištně dobročinnosti nikdo z nás nevydělá. Pro tuto chvíli...

Ježíš praví: "Když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, chromé a slepé. A budeš blahoslavený, protože oni ti to nemají čím odplatit. Dostaneš však odměnu při vzkříšení spravedlivých." (Lk 14, 13-14a)

Máme brát výzvy z Bible doslova?
Anebo je chápat obrazně;, že z nich ale pak už nic nezbude? 

Nad některými výzvami z evangelií si člověk musí lámat hlavu. Má je brát doslova? Nebo je má chápat tak "obrazně", že z nich vlastně nic nezbude? Tak se můžeme ptát i nad touto Ježíšovou výzvou. Máme zvát na hostinu žebráky, mrzáky, chromé? Dnes bychom asi řekli: Prokazovat dobro bezdomovcům, psychicky nemocným, špatně ekonomicky zajištěným.

Jde o to, co je v pozadí našeho rozhodování,
čeho chceme dosáhnout. 

Smysl této Ježíšovy výzvy je zřejmý až z připomenutí, že jde o ty, kteří nám naše dobré konání nemohou oplatit. Nejde tedy v prvé řadě o to, koho z potřebných máme upřednostňovat, ale o to, co je v pozadí našeho rozhodování, čeho chceme dosáhnout.

Jde nám opravdu o nezištné posloužení potřebným lidem, se kterými se dělíme o to, co máme k dispozici, ať je to hmotný majetek nebo čas či zájem? Nebo jde vlastně o vypočítavé chování vůči lidem, od kterých můžeme čekat protislužbu, výhody?

Na nezištně dobročinnosti nikdo z nás nevydělá.
Pro tuto chvíli. 

Pokud pochopíme a přijmeme tuto Ježíšovu výzvu, abychom byli dobří k těm, kteří nám naše dobré konání nemohou oplatit, musíme ovšem počítat s tím, že budeme v očích druhých lidí spíš za hlupáky než za ty, "kteří se vyznají". Protože na své nezištně dobročinnosti opravdu v tuto chvíli nevyděláme. Ale příslib, že odměna bude "při vzkříšení spravedlivých" není laciným odkazem na vzdálenou budoucnost, která kdoví, zda se uskuteční. Je to odkaz na skutečnost, která nepodléhá moci zla, protože je zcela Boží. Je jistější než to, co teď držím pevně v ruce, byť by to byla zlatá cihla.

-Aleš Opatrný-



www.vira.cz